www.obecusti.cz| www.mestovsetin.cz| www.kr-zlinsky.cz| www.hornolidecsko.cz  
hlášení rozhlasu

Informace o obci
  Základní údaje
  Informace ze zákona
  Vizitka
  Geoportál obce
Obecní úřad
  Kontakt
  Zastupitelstvo
  Zákaz podomního prodeje
  Zákaz sázkových her
  Vyhláš. o nočním klidu
  Vyhl.o sjízd.míst. kom.
  Czech Point
  Úřední deska
  Smlouvy ke zveřejnění
  Hospodaření obce
  Návštěvní kniha
  Svoz odpadu 2017
  Místní poplatky
  Hřiště - provozní řád
Sbírky zákonů
Ústecký zpravodaj
  Březen 2016
  Červen 2016
  Září 2016
  Prosinec 2016
  Březen 2017
  Červen 2017
  Září 2017
Program rozvoje obce
Územní plán
Historie obce
  Slovo úvodem
  Popis obce
  Feudální doba do 1666
  Feudální doba do 1848
  Rod Trliců
  Vybavení domácností
  Ústí za let 1848-1914
  Přehled držitelů usedlostí
  Sčítání lidu 1857
  Sčítání lidu 1910
  Ze života val.dědiny
  První světová válka
  Doba ČSR 1918-1939
  Německá okupace
  Osvobození obce
  Škola a učitelé
  Pamětihodnosti
  Z kroniky 1945-1995
Fotogalerie
  Dnešní obec
  Dnešní obec-letecky
  Historické snímky
  500. výročí obce
  60. výročí osvobození
Kultura v obci
  Kultura 2006
  Kultura 2007
  Kultura 2008
  Kultura 2009
  Kultura 2010
  Kultura 2011
  Kultura 2012
  Kultura 2013
  Kultura 2014
  Kultura 2015
  Kultura 2016
Hasiči
Šachy Ústí
Mateřská škola
  Kontakt
  Rekonstrukce budovy
  Slavnostní otevření
  Dětský karneval
Jízdní řády
Obecní knihovna
Kam za kulturou
Vsetínské noviny
Dotace obci
  Dětské hřiště
  Veřejně prospěš. práce
  Dotace hasičům



Zpět

Německá okupace a protifašistický odboj

Neblahé události roku 1938 vyústily v německou okupaci zbytku českých zemí říšskoněmeckým vojskem a vytvoření tzv. protektorátu Čechy a Morava. Již dne 15. března se německé vojenské jednotky objevily ve Vsetíně. Některé procházejí Ústím, jiné směřují ke slovenským hranicím v autokolonách i vlaky. Den Hitlerových narozenin 20. dubna měl být oslaven vyvěšením říšskoněmeckých a protektorátních vlajek. Praporky s hákovým křížem se objevily toho dne za okny jedné chalupy i v Ústí. Občané na některých místech v Ústí nacházejí protiněmecké letáky i nápisy vyjadřující sympatie Sovětskému svazu.

Současně však také do Ústí pronikají první zprávy o zatýkání. Obchodník s cukrovinkami F. Dudík z Ústí byl v průběhu roku 1939 zatčen a po krátkém věznění propuštěn. To se později ještě dvakrát opakovalo. Na všech úřadech se objevují německo - české nápisy. Již 22. května 1939 vykonali dva příslušníci německé tajné státní policie - gestapa revizi majetku a členských seznamů Sokola v Ústí a nařídili vyřadit všechny "závadné" knihy, které upomínaly na samostatnost Československé republiky. Ve škole se povinně zavádí vyučování němčiny, jsou revidovány učebnice. Vyřazování knih postihlo později i obecní knihovnu. Obecní kronika musela být odevzdána na okresní úřad a odtud spolu s kronikami ostatních obcí předána do Zemského archivu v Brně. Vrátila se až po osvobození. Kronika školní byla zapečetěna a pro zápisy z doby protektorátu byla založena nová kniha.


Primice novokněze Jaroslava Kašpara, 18.7.1943 - vpravo mýto,
vlevo hostinec č.16 a Kašparova chalupa.


Primice novokněze Jaroslava Kašpara, 18.7.1943.

Dne 16. června 1939 německé okupační orgány začínají s důkladnou opravou a s asfaltováním silnice Vsetín - Velké Karlovice. Na práce bylo nasazeno velké množství dělníků, strojů a parních válců i ze vzdálených okresů. Větší počet cizích dělníků byl ubytován v hostinci u Kašparů. V červenci a v srpnu táhly silnicí ve směru na Karlovice početné německé vojenské jednotky. Dne 26. srpna byly vylepeny vyhlášky označující východní Moravu za válečné pásmo. Válka začala přepadením Polska 1. září 1939. V protektorátě Němci zavádějí potravinové lístky, je nařízeno přísné zatemnění. Válka skončila v šesti týdnech katastrofální porážkou Polska. Mnozí občané ji chápali jako spravedlivou odplatu za chování polských nacionalistů na Těšínsku ve dnech Mnichova. To však byla jen slabá náplast na depresi, která byla takřka všeobecná. Pocit beznaděje ještě posílil pakt o neútočení mezi Stalinem a Hitlerem.

Nacistický zásah proti vysokoškolákům 17. listopadu 1939 postihl mimo jiné studenta vysoké školy veterinární Ladislava Poláška (* 2. 5. 1920), syna ústeckého řídícího učitele. Ladislav Polášek byl pak 7. dubna 1941 umučen v koncentračním táboře v Osvětimi. Dne 13. prosince 1939 byl zatčen řídící učitel František Polášek.

Města i vesnice dostávají německé názvy. Ústí dostává jméno Austen a nádraží je přejmenováno na Leskawetz. Při zastavení vlaku na karlovické trati se ozývalo nezvyklé "Austen", a průvodčí žádal o předložení jízdenek slovy "Bitte, Fahrkarten !"

Němci zavedené válečné hospodářství přineslo rodinám ústeckých obyvatel zhoršení jejich postavení. Tzv. totální nasazení, které postihlo několik ročníků mladé generace, potlačení demokratických svobod, germanizace, potlačení vlasteneckých tradic, ponížení a devastace kulturního povědomí spolu s otevřeným policejním terorem gestapa, to vše spolu s dalšími projevy okupačního režimu vytvářelo nedýchatelnou atmosféru.

V těchto těžkých časech občané obraceli svou pozornost k vysílání zahraničního rozhlasu, který přinášel slova útěchy i pocit naděje. Oblíbené bylo vysílání londýnského rozhlasu a zvláště středeční proslovy Jana Masaryka. Poslech zahraničního vysílání byl přísně zakázán a nedodržení tohoto zákazu Němci trestali také smrtí.

Přepadení Sovětského svazu 22. června 1941 a vstup USA do války koncem téhož roku posílily sice naději na obrat ve válce, i když se dlouho nedostavoval. Německá okupační moc sáhla k dalším represivním akcím. Propuštění legionářů ze zaměstnání postihlo mimo jiné také železničního dělníka Jana Labaje. Dnem 1. května 1941 byla rozpuštěna Česká obec sokolská a její majetek byl zkonfiskován. Jeviště ústecké jednoty Sokola nicméně zůstalo nadále uloženo v hostinci u Kašparů, bradla a hrazdu se podařilo ukrývat až do konce války.


Pohled na Ústí z roku 1940.


Pohled na Ústí z roku 1940.

První z odbojových organizací, která prokazatelně měla své příslušníky také v Ústí, byla vojenská organizace Obrana národa. Organizace prováděla zpravodajskou činnost ve prospěch londýnské vlády, převáděla přes hranice občany, kteří se rozhodli bojovat proti okupantům v cizině, vyráběla a rozšiřovala protifašistické letáky, podporovala rodinné příslušníky osob pronásledovaných německým režimem.

Jejími členy byli především záložní důstojníci. Počátkem července 1939 získal František Vavřínek, letec bývalé československé armády, ke spolupráci s Obranou národa řídícího učitele v Ústí Františka Poláška (* 14. 4. 1891). Okresním velitelem Obrany národa se stal ředitel 2. chlapecké obecné školy ve Vsetíně Vladimír Drápala, František Polášek byl jmenován jeho druhým zástupcem. Spolupracoval s dalšími členy okresního velení Obrany národa - učiteli Antonínem Zeťákem z Rokytnice, učitelem Aloisem Šimurdou ze Vsetína, studentem lékařství Karlem Esteřákem a dalšími. František Polášek zapojil do činnosti Obrany národa také ústecké občany Františka Kurtina č. 69, Pavla Fojta č. 80, Josefa Barnince č. 88, Jana Uhříka č. 74, Josefa Tkadlece č. 40, Karla Tataláka č. 42, Ferdinanda Svačinu a jiné. Podíleli se zejména na tisku a šíření letáků, přípravě sabotážních akcí. V bytě Františka Poláška ve škole se konalo několik schůzek, kterých se zúčastnil krajský velitel Obrany národa pplk. Štěrba.

Konspirativní činnost Obrany národa v Ústí byla již koncem roku 1939 ochromena, když byl dne 13. 12. 1939 František Polášek zatčen gestapem. Dne 22. června 1942 byl odsouzen pro činnost v Obraně národa na 6 let káznice. Prošel řadou věznic a 1. května 1945 jej ve věznici Butzov u Rostocku osvobodila Sovětská armáda. Josef Tkadlec byl zatčen 23. ledna 1940 a vězněn rovněž až do 1. května 1945.

V zahraničních jednotkách československé armády bojovali dva ústečtí občané - Jan Ferák a Karel Tatalák. Jan Ferák (* 8. 7. 1913) č. 69 proslul jako statečný bojovník již v letectvu demokratického Španělska. Po porážce španělské demokratické vlády se v roce 1938 vrátil zpět do Československa. Poutavé vyprávění o revoluci ve Španělsku zveřejnil v roce 1938 v časopise Ahoj. Na samotném začátku německé okupace se mu i s manželkou podařilo uniknout do tehdejšího Sovětského svazu. Ze svízelných podmínek, v nichž tam musel žít, jej vysvobodilo až zřízení jednotky československého vojska v SSSR pod velením plukovníka Ludvíka Svobody. Při přesunu skupiny československých letců z přístavu Murmansk do Velké Britanie zahynul na palubě britského křižníku Trinidad 15. 5. 1942 při německém leteckém útoku.

Karel Tatalák (* 18. 10. 1907) č. 42 odešel do zahraničí na podzim roku 1939 spolu s pilotem Františkem Vavřínkem ze Vsetína.

Tragický osud potkal Bohumila Kubíka (* 22. 6. 1914 v Senince) z Ústí č.28. Jeho rodiče se na začátku 1. světové války přestěhovali do Ústí. Otec hned na začátku války zahynul na frontě. Bohumil Kubík v roce 1933 absolvoval Učitelský ústav ve Valašském Meziříčí. Působil na školách v Pržně, Leskovci, Valašské Polance, ve školním roce 194O/1941 na obecné škole v Ústí, pak na Hovězí-Bařinách a na obecné škole v Ústí. V době heydrichiády byl zatčen a dne 11. června 1942 byl odsouzen stanným soudem v Brně k smrti pro schvalování atentátu na SS obergruppenführera R. Heydricha a vyzývání k podpoře atentátníků a popraven. Ze stejného důvodu - pro schvalování atentátu na R. Heydricha - byl dne 11. června 1942 v Brně popraven zastřelením obchodník František Štach č. 87 (* 21. 6. 1888).

Pro účast v odboji byli dále perzekuováni Jaroslav Bláha č. 65 (* 21. 12. 1910), který byl v roce 1942 umučen v Mauthausenu. František Kudela č. 103 (* 29. 7. 1914) byl umučen 22. srpna 1942 v Osvětimi, Josef Pončík č. 51 (* 15. 3. 1910) byl popraven 6. října 1941 v Kounicových kolejích v Brně.

V průběhu okupace byli vězněni Jan Pala č. 59, Pavel Surovec, František Dudík, který byl zatčen dokonce třikrát, dále Jan Trlica č. 27, Bedřich Čurda a jeho manželka Anna, Josef Hruška, Bohumil Bláha, Marie Palová a její synové Ladislav a Jan. V koncentračním táboře ve Svatobořicích byla vězněna matka Jana Feráka Aloisie Kurtinová.


Jaroslav Bláha


Ladislav Polášek


Jan Ferák


Bohumil Kubík


Josef Pončík


František Kudela


František Štach

Dne 10. srpna 1941 došlo na katastru obce Ústí na trati Vsetín - Horní Lideč v úseku mezi Ústím a Vsetínem k přerušení 85 drátů telefonního a telegafního vedení a 4 tažných drátů drážních návěstí. Sabotážní čin byl okupačními úřady považován za velmi vážný, neboť došlo k přerušení vedení nejen dráhy a pošty, ale také vojenských linek a linek německé finanční stráže. Trať byla přitom střežena vojenskými hlídkami Überwachungsgruppe Vsetín, které trať procházely ve dvouhodinových intervalech. Stejným způsobem bylo přerušeno telefonické vedení v úseku trati Vsetín - Jablůnka dne 30. srpna 1941. Gestapu Vsetín, jmenovitě kriminálnímu asistentu Karlu Schiefermüllerovi a strážmistru Josefu Kuchařovi, se podařilo pachatele vypátrat. Jednalo se o osmičlennou komunistickou odbojovou skupinu, v jejímž čele byl ústecký rodák Josef Trlica (* 1. 8. 1908). Všichni pachatelé, z nichž část pocházela z okresu Vsetín a část z okresu Valašské Meziříčí, byli rozsudkem zvláštního soudu v Brně ze dne 7. listopadu 1941 odsouzeni k trestu smrti zastřelením. Rozsudek byl téhož dne vykonán. Josef Trlica, který proslul svou statečností již za španělské války, v níž na straně republikánů dosáhl důstojnické hodnosti, pocházel z velmi nuzných poměrů. Vyučil se pekařem a v době sabotáže roku 1941 bydlel na Velké Lhotě č. 84. Pro sabotáž vybral trať v Ústí také proto, že toto místo dobře znal.

Od podzimu roku 1944 bylo odbojové hnutí na východní Moravě napojeno na 1. čs. partyzánskou brigádu Jana Žižky. K významnějším střetnutím partyzánů s německými policejními nebo vojenskými jednotkami na území obce nedošlo a nebyly na něm ani partyzánské základny. Hlášení četnické stanice vzpomínají pouze tzv. vynucené zásobování dne 7. prosince a 28. prosince 1944. V noci na 23. února 1945 byl poblíž hasičské zbrojnice v Ústí partyzány mučen a potom popraven jako údajný zrádce občan M. H. z Leskovce. Okolnosti tohoto činu nebyly po válce vyšetřeny a jeho oprávněnost nebyla nikdy potvrzena.

Dne 31. března 1945 došlo k přestřelce mezi partyzány a smíšenou hlídkou volksšturmu a tzv. moravské domobrany. Příslušníka volksšturmu doprovázel jako člen domobrany Jaroslav Trčálek č. 60. O půlnoci hlídka znenadání narazila v prostoru mezi školou a přejezdem trati do Karlovic na tři partyzány. Ti vyzvali příslušníka volksšturmu k vydání zbraně. V daném okamžiku se poblíž místa nacházel velitel volksšturmu ještě s dalším příslušníkem, který dal povel k palbě. Do přestřelky se zapojila ještě další hlídka volksšturmu, která se nacházela na trati poblíž přejezdu. Partyzánům se ve tmě podařilo beze stopy uniknout, avšak tři členové volksšturmu byli těžce zraněni. Při přestřelce byla explozí granátu lehce poškozena školní budova.

V 1. čs. partyzánské brigádě Jana Žižky působili jako partyzáni sourozenci Jaroslav a Jiří Palovi z Ústí č. 52. Někteří další občané, zejména pak obyvatelé samot, s partyzány spolupracovali příležitostně a poskytovali jim pomoc.


(c) Obec Ústí, design by Holubec, 2002-2017