www.obecusti.cz| www.mestovsetin.cz| www.kr-zlinsky.cz| www.smscr.cz| www.hornolidecsko.cz  


Informace o obci
  Základní údaje
  Informace ze zákona
  Vizitka
  Geoportál obce
Obecní úřad
  Kontakt
  Zastupitelstvo
  Zákaz podomního prod
  Zákaz sázkových her
  Vyhláš. o nočním klidu
  Vyhl.o sjízd.míst. kom.
  Czech Point
  Úřední deska
  Smlouvy ke zveřejnění
  Hospodaření obce
  Návštěvní kniha
  Svoz odpadu 2017
  Místní poplatky
  Hřiště - provozní řád
Sbírky zákonů
Ústecký zpravodaj
  Březen 2016
  Červen 2016
  Září 2016
  Prosinec 2016
  Březen 2017
  Červen 2017
Program rozvoje
  obce Ústí

Územní plán
Historie obce
  Slovo úvodem
  Popis obce
  Feudální doba do 1666
  Feudální doba do 1848
  Rod Trliců
  Vybavení domácností
  Ústí za let 1848-1914
  Přehl.držitelů usedlostí
  Sčítání lidu 1857
  Sčítání lidu 1910
  Ze života val.dědiny
  První světová válka
  Doba ČSR 1918-1939
  Německá okupace
  Osvobození obce
  Škola a učitelé
  Pamětihodnosti
  Z kroniky 1945-1995
Fotogalerie
  Dnešní obec
  Dnešní obec-letecky
  Historické snímky
  500. výročí obce
  60. výročí osvobození
Kultura v obci
  Kultura 2006
  Kultura 2007
  Kultura 2008
  Kultura 2009
  Kultura 2010
  Kultura 2011
  Kultura 2012
  Kultura 2013
  Kultura 2014
  Kultura 2015
  Kultura 2016
Hasiči
Šachy Ústí
Mateřská škola
  Kontakt
  Rekonstrukce budovy
  Slavnostní otevření
  Dětský karneval
Jízdní řády
Obecní knihovna
Kam za kulturou
Vsetínské noviny
Dotace obci
  Dětské hřiště
  Veřejně prospěš. práce



Zpět

První světová válka 1914-1918

K večeru dne 28.června 1914 do Ústí dolehla zvěst, že téhož dne dopoledne byli v Sarajevu zavražděni jeho výsost arcivévoda František Ferdinand, následník rakouského trůnu a jeho žena vévodkyně z Hohenbergu. Na znamení smutku vlál po celý týden na školní budově smuteční černý prapor. Přes rozporné zvěsti, které do obce docházely, občané většinou věřili, že mír zůstane zachován. Zpráva, že 28. července 1914 Rakousko-Uhersko vyhlásilo válku Srbsku, zvrátila všechny naděje. Pak stíhaly události jedna druhou. Dme 27. července došlo do Ústí první předvolání k činné vojenské službě. Obdržel je inženýr Hayden, řídící práce na regulaci potoka Senice u Leskovce. Následujícího dne došel povolávací lístek Josefu Rožnovjákovi č. 37, dalšího dne pak Janu Fojtovi č. 44 a Jaroslavu Trlicovi č. 72. Ve středu 29. července byl vylepen císařský manifest "Mým věrným národům", v pátek 31. července k půlnoci byla vyhlášena všeobecná mobilizace. Ta ve svých důsledcích rozvrátila celý dosavadní hospodářský a společenský život. Vojenskou službu nastoupili záložníci a domobranci až do 38 let věku: Jan Trlica č. 27, Jan Černotík č. 24, Josef Šimara č. 5, Ignác Kajš č. 47, Štěpán Pisklák č. 20, Jan Trlica č. 2, Jan Trlica č. 78, Jiří Kubík č. 9, Jan Trlica č. 62, Jan Brhlík č. 7 do Kroměříže a Tomáš Surovec č. 71 do Lince.

Dne 2. srpna narukovali další záložníci: Josef Šimara č. 5, Antonín Trlica č. 60, Tomáš Trlica č. 33, Jan Černotík č. 24 a Pavel Trčálek č. 73. Na zastávce v Ústí nastupovali do vlaku záložníci z vesnic ležících jižněji proti proudu Senice až po Valašské Klobouky. Četníci ve Vsetíně hlídali mosty. Mezi lidmi se rozšířla zpráva, že prý mají rozkaz zabavit milión franků ve zlatě, které mají být podloudně dopravit z Francie do Ruska. Přicházely smutné zprávy o mrtvých a zraněných. Nemocnice ve vnitrozemí začali zaplňovat ranění z bojišť.

I když se chybějící ruce při žních v roce 1914 podařilo nahradit, hůře bylo v rodinách dělníků, neboť vsetínské továrny omezovaly výrobu.

"...Vznikají pověsti, že papírové peníze pozbudou platnosti, proto je nikdo nechce přijímati, mnozí snaží se nahromaditi kovových mincí. Následkem přerušeného dovozu je nedostatek soli a mouky, čehož někteří obchodníci zneužívají a prodávají sůl a mouku za nesmyslně zvýšené ceny, 1 kg mouky až za 58 haléřů. Cena drůbeže na týdenních trzích ve Vsetíně značně poklesla, kachna prodává se za 1 K 20 haléřů, husa nanejvýš za 3 K. Jest nedostatek kupujících, lidé hledí si nakou- piti zásobu jen nezbytných potravin."

Drahota všeho zboží den ode dne rychle stoupala. Aby bylo možné zajistit alespoň poněkud rovnoměrné zásobování a předejít ještě většímu chaosu, byly na jaře 1915 zavedeny lístky chlebové a moučné, kávové, cukrové a další. Nedostatek potravin začínal být všeobecný. Objevil se nezvyklý kukuřičný chléb. Na vesnice přicházeli obyvatelé měst, kteří nabízeli za potraviny vysoké ceny, případně kusy oděvu a cokoliv, bez čeho se mohli sami obejít.

Válečný požár se dále šířil, do války vstupovaly další a další státy. Podle svolávací vyhlášky doručené do Ústí 20. srpna museli nastoupit do činné služby také nováčci odvedení v roce 1914 - Jan Trlica č. 3, Josef Trlica č. 28, Antonín Hlubík č. 18, Karel Trčálek č. 75, Pavel Brhlík č. 7, Jan Uhřík č. 19 a Jan Trčálek č.48. Nové vyhlášky postupně povolávaly starší a starší ročníky. Dne 3. září byli povoláni již 39 letí - Josef Fojt č. 25 a Karel Rožnovják, 6. září 40 letý Jan Trčálek č. 49 a 9. září 41 letý Jan Janáček, správce školy, č. 76.

Ve vesnicích na Valašsku našli útočiště uprchlíci z Haliče, vesměs židovského původu. V Ústí byla ubytována rodina Hoffmann- Waldekova v domě č. 24. Obyvatelstvo bylo vyzýváno k upisování válečných půjček, konaly se soupisy osevních ploch, sbírky různých potřeb pro vojáky v poli.

Z Ústí narukovalo v průběhu let 1. světové války na 80 mužů ve věku 18 - 52 let. Na bojištích padli anebo v důsledku zranění či nemoci zahynuli:

Tomáš Hříbek * 1. 4. 1870, č. 1,
padl na italské frontě v říjnu 1917.
Jan Trlica * 18. 11. 1892, č. 3,
padl na italské frontě v červnu 1915.
Jan Brhlík * 20. 5. 1889, č. 7,
padl 16. 7. 1917 na italské frontě.
Josef Maliňák * 7. 5. 1882, č. 8,
zemřel na následky válečných útrap v nemocnici 19. 8. 1917.
Jiří Kubík * 5. 10. 1878, č. 9,
po zranění na ruské frontě zemřel v nemocnici v Uhrách v říjnu 1914.
Karel Hrtáň * 30. 11. 1899, č. 11,
zahynul 9. 9. 1917.
Jan Černotík * 14. 1. 1876, č. 24,
po zranění na ruské frontě zemřel ve vojenské nemocnici v Kroměříži 28. 6. 1916.
Jan Řezníček * 12. 10. 1895, č.26,
po zranění na ruské frontě v listopadu 1915 zemřel v nemocnici ve Vsetíně 13. 8. 1916.
Josef Vaculík * 16. 8. 1898, č. 35,
padl v červenci 1918 na Piavě na italské frontě.
Karel Šimara * 5. 8. 1883, č. 47,
padl 15. 11. 1915 na ruské frontě u Lublinu.
Tomáš Surovec * 20. 1. 1885, č. 55,
padl 22. 10. 1917 v Albánii.
Antonín Trlica * 10. 3. 1878, č. 60,
zemřel následkem válečných útrap v Ústí 28. 1. 1918.
Jan Trlica - Vlk * 7. 5. 1872, č. 64,
v srpnu 1915 odešel kopat zákopy na ruskou frontu, kde padl na jaře 1916.
Julius Macháček, učitel.

V ruském a italském zajetí bylo celkem 15 vojínů z Ústí. Někteří z nich se dostali na Kavkaz, do Turkestánu ba i na Sibiř. Pavel Trčálek č. 73 a Josef Trlica č. 28 se vrátili z ruského zajetí koncem roku 1920 a Jan Trlica č. 62 dokonce až v červnu 1923.

Několik ústeckých občanů bojovalo za osvobození vlasti a samostatnou Československou republiku v československých legiích. Do italských legií vstoupili Karel Jančálek č. 63, Jan Labaj č.10 a Josef Trčálek č. 29 a do francouzských legií Tomáš Škarpa č. 64.


(c) Obec Ústí, design by Holubec, 2002-2017